MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT

Středa 19. ledna 2022

Historie zámku ve Velkých Losinách [ Historie (archivní dokument) ]

Nádvoří s arkádami
Nádvoří s arkádami
Losiny - historie

Kolonizací ve 13. a počátkem 14. století se podstatně změnil obraz severní Moravy, která byla do této doby krajem rozsáhlých lesů, přecházejících v bažinaté louky kolem řeky Moravy a jejích přítoků. Někdy na sklonku druhé poloviny 13. století vznikla Ulrici villa, tj. Oldřichova ves (Ullersdorf), dnešní Velké Losiny, přirozené středisko oblasti na sever od města Šumperka. V polovině 14. století byly Losiny již sídlem samostatné farnosti, která ještě s jinými farami šumperského děkanství patřila pod nově zřízené biskupství v Litomyšli. Pravděpodobně v průběhu 14. století vznikla i losinská vodní tvrz, která stála v místech dnešního zámku.

Losiny byly až do druhé poloviny 15. století zeměpanským, velmi často zastavovaným majetkem. Zeměpanská država na severní Moravě se však v průběhu 14. a zejména 15. století postupně rozplynula a koncem druhé poloviny 15. století se v této oblasti vytvořil nový hospodářský a správní celek - velkolosinské panství. Do dějin severní Moravy vstoupil nový šlechtický rod, který víc než tři století, ovládal zdejší kraj, starobylý moravský rod pánů ze Žerotína. Roku 1496 se dostaly Velké Losiny, Bludov a Nový Hrad spolu s městem Šumperkem do držení Jana ze Žerotína., který je následujícího roku dal v zástavu svému synovi Petrovi ze Žerotína. Své sídlo budoval Petr v Šumperku. Šumperk zůstal žerotínským sídlem i po rozpadu moravské rodové državy mezi Petrovy syny, z nichž Přemek se stal praotcem severomoravské - losinské rodové větve. Teprve Petrův vnuk Jan se po roce 1562, kdy se město Šumperk za 11.200 zlatých vykoupilo z žerotínského poddanství a stalo se komorním královským městem, vrací na Losiny.

Bohatého Jana ze Žerotína, předního moravského šlechtice a představitele renesanční šlechty, nemohla uspokojit malá a nepohodlná vodní tvrz, a tak na jejím místě nechal vybudovat v osmdesátých letech 16. století nové panské sídlo - renesanční zámek s krásnými trojpodlažními renesančními arkádami obrácenými do dvora. Stavba, jejíž dominantu tvoří štíhlá osmiboká věž, blízká typu městských strážních věží, byla dokončena v roce 1589. Neznáme jméno stavitele, ale úroveň architektonického řešení řadí zámek Velké Losiny mezi přední stavební skvosty moravské renesance. k pozdějším významným stavebním úpravám zámku patřilo zbourání obranné zdi, která původně uzavírala z jižní strany lichoběžníkovitý dvůr. Na jejím místě bylo kolem roku 1693 vystavěno dvoupodlažní barokní křídlo. Zhruba v této podobě se zámek zachoval podnes.

S rodem Žerotínů jsou Velké Losiny spjaty až do počátku 19. století. Osudy tohoto roku jsou ukázkou dějinné proměny části moravské šlechty. Z předbělohorských evangelíků se stali horliví katolíci, kteří přestupem na katolickou víru zachránili své rodové panství před konfiskací. V místnostech losinského zámku za přímé podpory majitelů panství mohl potom v roce 1678 zahájit svou činnost inkvizitor František Boblig z Edelstadtu. Osmdesátá léta 17. století se svými čarodějnickými procesy se stala nejčernější kapitolou v dějinách této oblasti severní Moravy. Nebyla to však jen změna náboženského vyznání, která ostře kontrastuje s profilem losinské větve předbělohorských Žerotínů. Z českých moravských pánů se stala poněmčená říšská hrabata (od r. 1706), která zapomněla mateřský jazyk svých předků. Z cílevědomých až bezohledných renesančních hospodářů, kteří svými neúměrnými požadavky vyvolali v 16. a 17. století dokonce několik selských bouří, se stala pozdněbarokní hrabata. Jejich rozsáhlé rodové državy se v průběhu 18. století neustále ztenčují a zadlužují, takže v roce 1802 došlo i na kmenový statek Velké Losiny, který byli nuceni prodat Karlovi z Liechtenštejna, majiteli Krumlova. Sídlem Žerotínů se potom stal Bludov. Liechtenštejni vlastnili Velké Losiny do roku 1945 a sloužily jim jako oblíbené letní sídlo.

Interiéry velkolosinského zámku nesou pečeť doby od renesance až po klasicismus. Opravdovým klenotem mezi zámeckými místnostmi je rytířský sál s renesančním stropem, který je zdobený plochými dřevěnými kasetami s růžicemi. Významnou součástí vnitřního vybavení sálu jsou třímetrová majoliková kamna z roku 1589, pozoruhodný renesanční příborník z roku 1600 a vzácné kožené tapety, zdobené znaky Žerotínů a s nimi spřízněných Oppersdorfů. Knihovna zámku, která je umístěna ve vedlejší místnosti, obsahuje jádro staré žerotínské knihovny. V dalších místnostech jsou gobelíny s výjevy z antické mytologie a součástí interiéru jsou i ukázky nepostradatelných doplňků života šlechty (kožené kufry ze 17. století, šperkovnice atd.). pozoruhodná je výzdoba dvou zámeckých kaplí. Nástropní a nástěnné fresky vytvořil nejslavnější severomoravský malíř baroka a rokoka Jan Kryštof Handke.

V patrové barokní stavbě se bydlelo až do roku 1945. V jejím východním křídle je dnes umístěna původní žerotínská galerie s obrazy z doby baroka, v jižním křídle je poradní salón, budoár a ložnice v rokokovém stylu. V přilehlé přístavbě je salón, jídelna a knihovna, tyto místnosti jsou vybaveny v klasicistním slohu. V knihovně jsou umístěny tři empírové skříně, obsahující víc než 1.200 svazků knih jednotně vázaných. Představují mladší část žerotínské knihovny.
I přilehlé okolí zámku doznalo během staletí značných změn. Na místě bývalé renesanční zahrady, která zde byla od počátku 17. století, dal Jan Ludvík ze Žerotína. v třicátých letech 18. století vybudovat barokní sad v pravidelném slohu. Z jeho bohaté sochařské výzdoby se zachovaly zbytky, které jsou nyní umístěny při vchodu do zámeckého areálu. Od počátku 19. století byla barokní úprava sadu postupně měněna v přírodně krajinářský park, který se z větší části zachoval dodnes. Význam parku je v jeho architektonické ahistorické hodnotě, zajímavá je však i jeho botanická stránka. V prostoru parku je zastoupeno 35 druhů a forem jehličnanů a přes 100 druhů a forem listnatých dřevin.

Také nejnovější historie zámku Velké Losiny není bez zajímavosti. Po roce 1945 spravuje tuto významnou památku spolu s více než stem dalších vybraných hradů a zámků I. kategorie stát prostřednictvím centrálních organizací. Počátkem roku 1962 převzal zámek Velké Losiny do své správy Vlastivědný ústav v Šumperku. Krátce potom byla provedena reinstalace interiérů a otevřena obrazárna. Skupina pro údržbu památek Vlastivědného ústavu v Šumperku novou stavební metodou zabezpečila ohrožené renesanční arkády (1964 - 1966), obnovila renesanční fasády nádvoří a věže (1967 - 68) a zachránila stropní konstrukci v předsíni rytířského sálu (1964). Z bývalých barokních stájí, zaklenutých valenou klenbou, zřídili památkáři novou vstupní síň (1965).


Zámecké interiéry jsou vybaveny jedinečnými soubory vzácných historických a uměleckých předmětů převážně z původních žerotínských sbírek. Zcela unikátní je tzv. rytířský sál vyzdobený koženými tapetami, kachlovými kamny (kolem r. 1589) a stejně starým příborníkem. K nejcennějšímu mobiliáři patří tapisérie ze 17. století, s výjevy z antické mytologie. V tzv. barokním křídle je instalována obrazárna s díly středoevropských malířů 17. až 19. století

V roce 1995 byl areál zámku prohlášen vládou České republiky za národní kulturní památku.

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY

LOKALIZACE

DALŠÍ INFORMACE: http://www.infosumperk.cz

AKTUALIZACE: Lucie Krejčí (Regionální a městské informační centrum v Šumperku) org. 49, 27.04.2004 v 09:53 hodin