MFSF JÁNOŠÍKŮV DUKÁT
- MFSF Jánošíkov dukát
- Historie festivalu
- ZÁŠTITA NAD XXV. MFSF JÁNOŠÍKOV DUKÁT 2024
- PLAGÁT 2024
- DOPROVODNÉ PROGRAMY 2024
- SOBOTA
- NEDEĽA
- Program XXV. ročníku MFSF Jánošíkov dukát 2024
- POZVANÉ SÚBORY 2024
- MÚTENIE MÁSLA
- Stretnutie Jánošíkovcov
- Ľudoví remeselníci
- Tanečná dieľňa
- Fotogalerie
- Sponzoři a partneři
- Mediálni partneri a tiskové zprávy
- Kniha návštěv
- KONTAKTY
- Mapa stránek
Neděle 15. června 2025
KOSTEL - ROTUNDA sv. JANA KŘTITELE [ Kostel nebo katedrála ]
Pověst říká, že pravonínský kostel byla původně prostá kaple v lese stojící, která teprve později kaplí zámeckou se stala. Podle typu stavby, jejího druhu, způsobu a použití materiálu, podle zasvěcení, klade se vznik rotundy na konec vývojového období románského slohu tj. kolem roku 1230. Bohoslužby konali buď mniši či faráři louňovičtí a to za panování Přemysla Otakara I.
Přemyslovci si nepřáli velké državy jediného rodu, raději poskytovali půdu většímu počtu nižších urozených, členům královské družiny, synům vladyků, kteří dosud neměly zapsaný pozemkový majetek. Přemysl Otakar II. (vládl s otcem od roku 1247) dal kus hvozdu kolem kaple členu své družiny Pravonovi na dobu trvání rodu s tím, aby jej osídlil. Pravona rozměřil zapsanou mu půdu na 30 lánů a založil vesnici ve tvaru obdélníku ve směru východ-západ, přičemž 16 lánů bylo vytyčeno na straně polední a 14 na straně půlnoční. Vesnice po svém zakladateli (1250) dostala jméno Pravonín. Sám si rozměřil 2 - 3 lány a vystavěl si vedle kaple sídlo. Lány přidělené osídlencům měly výměru 60 strychů polního výsevku. Osídlenci nemohli být chudí, museli se na gruntě zakoupit (zákupní, purkechtní právo), museli mít svůj potah a nářadí. Museli vymýtit les, dřevo použili ke stavbě obydlí a hospodářských budov, ostatní se spálilo a popelem pohnojilo. Časem byly vymýceny i plochy mimo přidělené lány a tak vznikaly společné pastviny, zvané "obce”. Na příznivý vývoj obce působí rozmach kláštera louňovického, ale i rozvoj těžby stříbra. Během historického vývoje v zemi, při střídání panovníků, po válečných událostech se též hospodářský vzestup střídal s úpadkem. Za vlády Karla IV. měl již Pravonín svého faráře.
V roce 1728 byl majitelem panství Jan Ignác Caretto hrabě Millesimo z italské šlechtické rodiny, která získala majetky v Čechách po bělohorských konfiskacích. Hrabě Millesimo obnovil faru a v duchu barokního katolicismu dal kostelu mariánský obraz, k němuž se konaly poutě až z dalekého okolí.
Na kostele se v průběhu let provedla oprava fasády, výměna střešní krytiny-šindele a částečná oprava vnitřních prostor kostela. Tato pradávná rotunda zůstává i nadále hezkou dominantou vesnice a jsou v ní dodnes slouženy bohoslužby.
Přemyslovci si nepřáli velké državy jediného rodu, raději poskytovali půdu většímu počtu nižších urozených, členům královské družiny, synům vladyků, kteří dosud neměly zapsaný pozemkový majetek. Přemysl Otakar II. (vládl s otcem od roku 1247) dal kus hvozdu kolem kaple členu své družiny Pravonovi na dobu trvání rodu s tím, aby jej osídlil. Pravona rozměřil zapsanou mu půdu na 30 lánů a založil vesnici ve tvaru obdélníku ve směru východ-západ, přičemž 16 lánů bylo vytyčeno na straně polední a 14 na straně půlnoční. Vesnice po svém zakladateli (1250) dostala jméno Pravonín. Sám si rozměřil 2 - 3 lány a vystavěl si vedle kaple sídlo. Lány přidělené osídlencům měly výměru 60 strychů polního výsevku. Osídlenci nemohli být chudí, museli se na gruntě zakoupit (zákupní, purkechtní právo), museli mít svůj potah a nářadí. Museli vymýtit les, dřevo použili ke stavbě obydlí a hospodářských budov, ostatní se spálilo a popelem pohnojilo. Časem byly vymýceny i plochy mimo přidělené lány a tak vznikaly společné pastviny, zvané "obce”. Na příznivý vývoj obce působí rozmach kláštera louňovického, ale i rozvoj těžby stříbra. Během historického vývoje v zemi, při střídání panovníků, po válečných událostech se též hospodářský vzestup střídal s úpadkem. Za vlády Karla IV. měl již Pravonín svého faráře.
V roce 1728 byl majitelem panství Jan Ignác Caretto hrabě Millesimo z italské šlechtické rodiny, která získala majetky v Čechách po bělohorských konfiskacích. Hrabě Millesimo obnovil faru a v duchu barokního katolicismu dal kostelu mariánský obraz, k němuž se konaly poutě až z dalekého okolí.
Na kostele se v průběhu let provedla oprava fasády, výměna střešní krytiny-šindele a částečná oprava vnitřních prostor kostela. Tato pradávná rotunda zůstává i nadále hezkou dominantou vesnice a jsou v ní dodnes slouženy bohoslužby.
UMÍSTĚNÍ
- Území obce: Pravonín
- Správní obvod 2: Vlašim
- Správní obvod 3: Vlašim
- Území NUTS 4: Okres Benešov
- Území NUTS 3: Středočeský kraj
- Území NUTS 2: Střední Čechy
- Turistická oblast: 03 Střední Čechy - jihovýchod
- Turistický region: Okolí Prahy
Typ záznamu: Kostel nebo katedrála
AKTUALIZACE: Václav Pošmurný (TO 03) org. 2, 19.11.2005 v 11:19 hodin