Bánov, který byl Maxmiliánem II. povýšen na městečko, má velmi bohatou historii.Archeologický průzkum z roku 1941 a později z počátku padesátých let dokázal podle nálezů, že zde žil lid t.zv. maďarovsko-větéřovské kultury.V době Velkomoravské říše zde stála součást velkomoravského opevnění.Stával zde hrad, který zanikl za česko-uherských válek. První písemnou zprávu o tom můžeme číst v Kosmově kronice české. Po sporech českého panovníka Vratislava se synem Břetislavem, odchází Břetislav do Uher ke strýci Ladislavovi a ten početné družině vykazuje za sídlo právě Bánov. V roce 1091 a v roce následujícím je tedy Bánov a blízké okolí sídlem budoucího českého panovníka. Majiteli Bánova byla velkomoravská knížata, uherští panovníci a od konce 13.století se stal Bánov trvale majetkem českým. Co špatného mohlo v historii obyvatelstvo potkat, to obec neminulo.Vpád Tatarů na Moravu, divoké tlupy Kumánů, Matouš Čák Trenčanský se svým vojskem,boje mezi Husity a vstoupenci Zikmundovými, Matyáš Korvín, Bočkajovci, Kuruci, válka Marie Terezie s pruským králem Bedřichem II., dlouhá léta poddanství a robot-to vše přinášelo bánovským smrt, utrpení a hlad. První obcí na Moravě postiženou morem byl opět Bánov. Zlé si užili obyvatelé Bánova i ve dvactátém století. NA různých frontách I.světové války padlo 42 bánovských občanů. Obětmi II.světové války se stali bánovští občané v bojích s fašisty na frontách, v partyzánských bojích i v koncentračních táborech. Obyvatelé Bánova se živili převážně zemědělstvím. Nepříliš úrodná půda je donutila odcházet za prací do světa. Sezonní dělníci a zejména semenkáři odcházeli přes zimu do Rakous, Uher a později do větších českých měst. Bánov se tímto stával pověstným a dá se říci, že bohatl. Dnešní obyvatelé si našli svá zaměstnání částečně v blízkém Uherském Brodě a část odchází za prací do Ostravy, Prahy, Brna, nebo jiných míst České republiky. Domů přinášejí nejen skromné výdělky, ale především zkušenosti z jiného prostředí.

DALŠÍ INFORMACE: http://obec-banov.cz